O, SILO EXTASI A SNU, z niz umeni
pla barev vejirem a v tonech buraci!
Tvym kouzlem z myslenek se zare prameni,
jak z eteru se svetlo niti vibraci.
Na obet duse me svuj zhavy sesli prival,
o moci vitezna, jez v inspiraci plas,
jak v oltar kamenny se ohen s nebe slival,
kdyz obet krvavou nan kladl Elias!

V me dusi smutek dli a horke vune teskne,
myslenka ma je voskovici svetla mdleho,
jez v tela svicnu necistem se tresouc leskne
na oltar vecny postavena Neznameho.

Zen zhavy ret me krve vasni neroznitil
a lasky silenstvi mi v zracich nezaplalo,
zar bily rozkose mi v nervech nezasvitil
a vuni pratelstvi jsem v ziti udychal malo.

Sam v tichle klausure jsem pocet ziti resil
a jenom nad svych snu jsem zahonem se shybal,
vic nezli v zivote jen v myslenkach jsem hresil
a prelud miloval a paru tuh svych libal;

Me jaro bylo smutnou, elegickou pisni,
jiz tichlym tremolem mi zivot zahral fletnou,
a dny mych radosti, jako v travy trs, jenz tisni
se pri zdich, ve dlazbe, kdyz kapky rosy sletnou.

Me vzpominky jsou bez barev a beze vlahy
jak protez v herbari, jenz bilou plisni dyse;
nakysly parfum chudoby jsem dychal zahy
a ponizenych zen jsem klidil na sve lise.

Zar grandiosni vesmiru kdyz v zrak mi padla
sil vecnych tajemstvim a osnovami svetla,
v mou dusi odrazena kosmu od zrcadla
v ohnisko palcive a krvave se stretla.

Puch krve srazene jsem dychal z dejin zvesti
a hruzu Neznameho z vlastni duse hloubi,
a zrel jsem v ziti hru, kde bledy prelud stesti
jak v perleti se lomem vrchnich vrstev snoubi.

Netouzim zizne sve u ziti svlazit brehu,
jak Gedeonuv voj u zdroju piti z dlane:
paprsku mystickych jsem v dusi sebral nehu
a v chramu Tajemstvi jsem klekl zadumane.

Je smutna duse ma a plna vune teskne,
ma myslenka je voskovici svetla mdleho,
jez v tela svicnu necistem se tresouc leskne
na oltar vecny postavena Neznameho.

O silo extasi a snu, z niz umeni
pla barev vejirem a v tonech buraci!
Tvym kouzlem z myslenek se zare prameni,
jak z eteru se svetlo niti vibraci.
Na obet duse me svuj zhavy sesli prival,
o moci vitezna, jez v inspiraci plas,
jak v oltar kamenny se ohen s nebe slival,
kdyz obet krvavou nan kladl Elias!