(A mluvi clovek)

Jak lvove bijem o mrize,
jak lvove v kleci jati,
my bychom vzhuru k nebesum,
a jsme zde Zemi spjati.

Nam zda se, z hvezd ze vane hlas:
'Nuz pojdte, pani, blize,
jen trochu blize, hrdobci,
jimz hrouda nohy vize!'

My prijdem! Odpust, maticko,
jiz jsi nam, Zeme, mala,
my blesk k myslenkam sprahame
a noha parou cvala.

My prijdem! Duch nas roste v vys
a tepny touhou biji,
zimnicni touhou po svetech
div srdce nerozbiji!

My prijdem bliz, my prijdem bliz,
my svetu dozijeme,
my bijem o mriz, ducha lvi,
a my ji rozbijeme!