Mesicek, pekny mladenec,
s jemne zarici lici,
obleta Zemi panenku
jak holub holubici.

Kdyz ji hled jeho polibi,
zvlni se nadra jeji,
ohen se vnitrni rozkypi
a rty se zarem chveji.

Prece se vecne upejpa,
ret jeji vzdy zas chladne,
stoudne si vede vpovzdali -
a Mesic schne a vadne.

Znej ty panenky jako ja,
budes si vest jinace:
ve dne se kazda upejpa -
a v noci blahem place.

Panenka Zem po celou noc
hledi k tve slicne tvari -
k ranu je plno rosnych slz
jak divcim po polstari.